Co bylo a co z toho zbylo

Jak jsem se vypořádala s organickým odpadem, jsem už zmínila v žížalích příspěvcích. Objem tohoto odpadu, generovaný čtyřčlennou rodinou, je skutečně značný. Činí cca ¾ dosavadního směsného odpadu. Je to hodně?
Na konferenci Bezobalu o Zero Waste v červnu 2016 předváděla kokoza.cz i vermikompostér Plastia. To je ten, co mám doma, btw. Neváhala jsem a vypravila se do středu dění s otázkou na kapacitu kompostéru. Zvládne kompostér náš týdenní bioodpad o objemu cca 10l? Odpověď zněla, že v první řadě bychom se měli zaměřit na snížení objemu…. Pecka. Tak já si naivní Dorota myslím, jak nejsem eko-bio-zero a ono tohle. Máme moc odpadu. Tak co s tím, milá Dorko, budeš jako teď dělat?
Fáze první - popření. No jo, ale já mám už velký děti (jedí víc, jak já), tyhle ženy v tom spolku mají mrňata, ty toho moc nesnědí. Jo, jak mám udělat pesto z ředkvičkové nati z marketu? Dyť je úplně zvadlá. Jim se to říká, když si vyrvou čerstvou ředkvičku na dvoře komunitní zahrady. No asi ten kompostér mít nemůžu, když to nezvládne.
Fáze druhá - co kdyby? No jo, ale nešlo by z té nati, která k nám putovala týden třeba alespoň pár lístků vyseparovat? Máchale, kde je košťál z té brokolice? - Kde by byl, nakrájel jsem ho taky do těch těstovin, ne? No ta nať z toho póru není zas tak špatná, co s ní udělám?
Fáze třetí - realizace. Jo. Po večerech jsem skoro pořád na netu. Co bych taky jako jinýho dělala, když psát diplomku neni ani trochu zábava, že jo. A internet je plnej tipů dalších šílených žen a mužů snad úplně na všechno! Takže i tipů na zbytky. A sakum prásk tady jsou moje tipy:

 

Pečivo - zbytky zabalím do utěrky a dám do spodního šuplíku do lednice. Když pak něco peču v troubě a zbytků je dost, připravím z nich domácí bakerolls. Pokud máte více chleba, můžete si v troubě připravit krutonky do polévky, ty se pak dají opět uchovat v lednici či mrazáku (v uzavíratelné nádobě).

Zbytky zeleniny obecně - ty, které nebudou v jídle pěkné, ale jsou ještě použitelné skladuji v mrazáku ve skleněné míse a když je plná, uvařím zeleninový vývar. Sice pak stejně vyhodím, ale zbytky mi alespoň poslouží a po vyvaření a “vyždímání” je celkový objem menší. Dají se využít vršky a spodky cibule, mrkve, lilku, cukety, kedlubny… prostě všeho. Jen od póru ukrojím fousy ;-). Další možností je pěkné zbytky (i natí), nakrájené na malé kousíčky nasušit (např. když máte zahřátou troubu po pečení nebo volné patro v sušičce) a ty pak přidávat do jídel.

Brokolice - košťál je opravdu jedlý, nic se vám po něm nestane. Pokud děláte brokolici dušenou, asi to není úplně ono, ale do směsi či zapečených jídel či do polévku naprosto super! Jde o to, využít maximum z daného kusu.

Cibulky - horní oschlou část do vývarového depozita, spodní do vody a za pár dní máte několik centimetrů nové nati, kterou buď sklidíte, nebo zeleninu zasadíte do hlíny. To samé platí o řapíkatém celeru a kořenové zelenině obecně.

Nati - z mrkve, ředkviček se mi osvědčilo pesto. Ráda ho dělám z opražených slunečnicových semínek místo pinie. Je to levnější a také super! Nať se dá přidávat i do polévek či zeleninových jídel. Troška jemně nasekané mrkovové, petrželové či celerové nati navíc jídlo krásně ozdobí, lze samozřejmě pokrájet, zamrazit a pak jen odebírat.

Jablka, hrušky - jíme je nakrájené. Jsme pohodlný. Vnitřky schraňuji také v mrazáku v míse a jednou týdně pak máme luxusní čaj. Prostě zbytky krátce povařím s trochou cukru a skořice (event. badyánu či plátky citronu, šípky, prostě s tím, co máte doma a chutná vám) a nechám macerovat. V zimě pak před vypitím ohřeji a sliji. Je toho velký kastrol, můžete čaj uchovat v lednici a v létě přidat třeba mátu. Zbytky po slití čaje taky “vyždímám” - naliju na síto a promačkám, získám i trochu pyré.

Citrusy - oloupanou kúru krátce povařím s hřebíčkem, krásně provoní celý byt. Snažší varianta je slupky dát na talířek na topení a vyhodit až suché.

A majstrštyk na konec - bramborové slupky. Pravda, při loupání brambor si musíte dát pozor a odstranit nejprve ošklivé části, ale výsledek stojí za to! Slupky dám do mísy, pokapu olejem, osolím, okořením (česnek, tymián, kmín,....) a dám na plech péct na cca 200 st.C na 15 minut (dle konkrétní trouby). Samozřejmě se snažím to dělat vždy, když v troubě něco peču, abych ji nezapínala jen kvůli misce bramborových lupínků.

A co Vy, máte nějaké své tipy?

PS: pro zájemce níže ještě pár čísel

  

Pro přípravu pečeného čaje jsem zakoupila 10 menších jablíček. Čistá hmotnost do čaje byla 856g, Vykrájela jsem z nich 170g vnitřků - šly samozřejmě do mrazáku.

Pak jsem koupila 7 pomerančů, ty používám do čaje i se slupkou (spařím je a pořádně očistím tvrdým kartáčkem), ale okrajuji “póly”. Bylo jich 177g a svařila jsem je s hřebíčkem. Do večera voněly :-)

Pak jsem škrábala 12 malých brambor na oběd - vyhodila jsem 61g nepěkných šlupek, 145g jsem připravila jako brambůrky v troubě.