První krůčky

Pamatujete si na ně? Asi ne... Ale možná si pamatujete první krůčky Vašich dětí, dětí kamarádů, dětí příbuzných. Nebo si možná pamatujete, jak jste se učili jezdit na kole. Na lyžích, na snowboardu,... A pamatujete si, jaké to bylo? Šlo Vám to hned? Ne? Trvalo to dlouho, nebo to bylo rychlé? Kdo Vás to učil? Že sami?  Každý si na tyhle otázky odpovíme jinak. A také každý se jinak dopracujeme ke všem dalším dovednostem, které nás během život obohatí a rozšíří náš prostor, dosah našeho působení. Ano, směřuji teď k tomu VAŠEMU KONKRÉTNÍMU (zerowaste) životnímu stylu.

 Je v pořádku, pokud se k němu doberete pomalu, polehoučku, opatrně. Klobouk dolů před těmi, kteří nastoupí na snowboard a jedou! Abychom si rozuměli, jakýkoliv jiný pohyb na prkně, než pád a držkopád považuji za magické a nadpřirozené umění. V každém případě, z rychlosti a průběhu si opravdu nedělejte těžkou hlavu. Tak, jak už bylo řečeno, zvolte každý svoje tempo, svůj způsob, své metody. Co vyhovuje jednomu, nemusí druhému.

K nalezení té Vaší správné cesty vedou otázky a přemýšlení, někdy náhoda a někdy i třeba nepěkný zážitek. Přejme si tedy co nejvíce náhod - těch šťastných (třeba náhodně zobrazený post o lněných sáčcích na pečivo), co nejméně - nebo raději žádné karamboly (třeba když jste nuceni nalézt eko náhradu za mast, kterou sice potřebujete, ale zničí Vám jinou část zdraví). A posviťme si na ty otázky!

Jak již bylo mnohokrát řečeno, postupujte po jednotlivých krocích, pro manažersky založený typy třeba metodou kaizen. Každý den - obden - týden - čtrnáct dní - měsíc - tak, jak máte prostor a touhu, se zaměřte na jednu věc či činnost. Přemýšlejte o ní. Ptejte se, zda danou věc opravdu potřebujete. Ptejte se, zda ji můžete něčím nahradit. Ptejte se, zda ji můžete s někým sdílet - od někoho si ji půjčit, nebo ji někomu půjčit. U činností se ptejte, zda je třeba je vykonávat, zda lépe či jinak, nebo ji může vykonat někdo, kdo ji stejně dělá. Tenhle model se Vám rychle zažije a za chvíli se budete divit, jak jste kreativní, ačkoliv namalovat kočku je pro Vás nadlidský výkon (vím, o čem mluvím).

Zkusme být konkrétní a pojďme si nalézt nějaký příklad. Začněme třeba v kuchyni, mytím nádobí. Asi používáte nějakou formu detergentu, říkejme jí “jar”. Jar asi všichni potřebujeme -  určitě, pokud alespoň trochu vaříte. Ale i sklenička od vody se s jarem umyje lépe. Takže ano, potřebuji jej. Dá se nějak nahradit? No jasně, jiným jarem! Kde ho vezmu? Tak chodím nakupovat do dm, do lidlu a jednou za měsíc do globusu. Mají tam nějakou formu ekologicky šetrného přípravku? Ano, mají. Není nic jednoduššího než za pomoci internetu, nebo prohledání patřičného regálu najít pro Vás dostupné varianty a pak už jen připsat do nákupního seznamu (jo, ten si určitě veďte, já mám nejraději GoogleKeep, kde seznam sdílíme s mužem a kdo jde nakoupit, tak se podívá přes telefon, co je všechno třeba, krom standardního denního nákupu). Vadí Vám, že společně s jarem stále nakupujete nové a nové plastové láhve? Není náhodou ve Vašem okolí prodejna se stáčenými prostředky? Nevíte? No, internet ví všechno - zkuste najít sami, zkuste poptat známé, o kterých víte, že jsou eko-bio, zkuste najít na facebooku skupinu takto zaměřenou - ptejte se! Chcete jít ještě dál? Co takhle vlastní jar? Že jste zahlédli tuhle na facebooku post o jeho výrobě? Tak šup, běžte hledat! Nebo víte co? Zkuste to nadhodit kolegům u oběda. Že nevědí? No, škoda...počkat! Ta holka z účtárny, co sedí u vedlejší stolu Vás slyšela a už Vám hned povídá, že její kamarádka vyrábí domácí prostředky, pokud chcete, přinese za zkoušku! A jakou vůni si, prosím, toho jaru přejete? Bezva je prý grapefruit!

 Obdobně přemýšlejte o činnostech. Potřebujete si objednat zboží z Econea? Zkuste se poptat v práci, na cvičení, v kavárně, na facebooku, zda někdo ve Vašem okolí nemá potřebu stejnou? Výsledek? Ušetříte na dopravném a jeden balík bude mít i menší uhlíkovou stopu, než dva! Krásným případem je cestování. Potřebuju na zkoušku do Prahy? Tak nabídnu svezení spolužákům a domluvím se s nimi, že rovnou sjedeme do Bezobalu, do Nebalena a cestou vyzvednu sousedovi v jeho pražské kanceláři dokumentaci k projektu. Stačí se jen ptát, přemýšlet a nebát se se zeptat. Jo a nekrást - protože to říkal Masaryk - nebát se a nekrást!

A víte co? Já Vám ještě zkusím podsunout, jak přemýšlet o činnostech - z pohledu disfrutalismu. Řekněme, že potřebujete novou záclonu. Stačí se zmínit v kuchyňce u kafe - možná, že některá z kolegyň má doma nějakou nevhodně zakoupenou. Super! Je moc dlouhá? Potřebuje zkrátit? Ježiš, to já tak nerada, vytahovat stroj a pak se s tím trápit. Jo, ale co když řeknu tetě, ta to má za chvíli, dáme si u toho kafe a já tetě donesu doma pečenej chleba. A možná by teta spravila té mojí hodné kolegyni rozpárané kalhoty. Co za to bude chtít? No ta kolegyně strašně ráda zavařuje paštiky, tak prej ať jí asi tak tři pošle :-)