ZeroWaste začátek - třeba v kuchyni

Pojem ZeroWaste jsem poprvé zaregistrovala na jaře roku 2016. Při prohlížení Pinterestu jsem narazila na odkaz na video ikony celosvětového hnutí ZeroWaste, Bey Johnson. Nechápala jsem, že ta sklenice na začátku videa je opravdu veškerý roční odpad čtyřčlenné rodiny a k tomu ještě americké rodiny. Zvědavost mě dováděla k dalším a dalším blogerům, “zerowasterům” a tak vůbec. Když jsem zaregistrovala, že v červnu 2016 bude sama Bea v Praze, bylo mi naprosto jasné, že tam prostě musím být taky :-)

Postupně jsem si uvědomovala, že tohle je věc, která mě fakt chytla a nějakým podivným způsobem k ní inklinuji delší dobu. Kdo mě zná, ví, že třeba balící papíry si schovám - prostě rozbalím dárek co nejopatrněji, abych papír nepotrhala. Na podzim 2015 jsem začala zkoušet výrobu domácího tekutého mýdla. Na uchování zbytků jsem začala používat použité skleničky. Taky si už delší dobu schovávám (rozložené) různé krabičky…. V tu chvíli jsem začala i víc používat facebook, shlížet různá videa k téhle tématice, no a taky aplikovat :-)

Jedna z prvních věcí byla změna při mytí nádobí. Houbička i pěnový hadřík letěly, hned jak dosloužily :-) Nádobí myjeme v myčce, proto jsem řešila i tento způsob mytí nádobí. Bohužel se mi neosvědčil žádný z receptů na výrobu domácího přípravku do myčky. Nádobí nebyly umyté dobře a hlavně bylo velmi matné a hrubé (hrnky byly vysloveně drsné), dost jsem se bála i o možné poničení těmi mými domácími dryáky. Nakonec jsem začala používat tablety z dm drogerie. A ty ještě půlím. Polovina tablety nádobí umyje naprosto dostatečně. Balení stojí 99,- Kč, tablet je 30, tudíž balení umyje 60 várek, tedy jedna vyjde 1,65 Kč.

K tomu denně umývám i dost nádobí ručně. Už delší dobu jsem kupovala v německém realu prostředek Frosch, který se dá dokoupit i v náhradním balení (plastový pytel). Zatím ho mám ještě doma dost a používám ho na hodně mastné nádobí. Připravila jsem si ale ještě domácí “písek” na nádobí, kterým se dají skvěle vyčistit např. napečené skvrny na pánvích, hrncíh, pekáčích a super je i na odstranění odolného lepidla od etikat na skleničkách :-) Původně jsem jej tedy našla jako recept na DIY prášek do myčky, tam moc nefunguje - na normální mytí je ale super! Recept je jednoduchý: 1,5 šálku technické sody, 1,5 šálku jedlé sody, ¼ šálku soli a 2 lžíce kyseliny citronové. Po spotřebování frosche hodlám zůstat jen u tohoto prášku.

Na samotné drbání používám od jara houbičku z lufy, která funguje jako houbička i jako velmi jemná, avšak účinná drátěnka. Na silnější vrstvy třeba lepidla ;-) nebo nápeku pak používám kokosovou škrabku. Obojí jsem zakoupila v e-shopu econea.cz kde prodávají tyto výrobky zn. Michael’s Original, jejíž výroba probíhá v režimu bio a především fair-trade. Hlavně ale používám obyčejný kartáč zn. Spokar, který jsem doma měla a myslím, že mi ještě dlouho vydrží! Až doslouží, tak se budu poohlížet po nějakém kartáči ne-plastovém :-) Líbil by se mi třeba tenhle. A dále používám, také v econea.cz zakoupený, kartáč na čištění kovových brček na pití. A k tomu Vám už pak stačí jen hadříky na utírání linky, dřezu a baterie. Já jsme si nastříhala a obentlovala staré froté ručníky, ale určitě můžete zakoupit nějaké fešné hadříky ve Vašich oblíbených domácích potřebách - já nejraději chodím k paní Kandlové :-)