Žížalí příběh 1

V prvním příspěvku o žížalách jsem jen lehce zmínila, jak jsem se vůbec k tomuhle nápadu, chovat doma žížaly, dostala. A teď je na řadě samotný příběh žížal v naší domácnosti.
První žížalí násadu jsem si přivezla domu 28. 10.  v počtu 3000 mazlíků. Jak je Vítek počítal nevím, ale žížaláři na to mají metodu (asi jako když lesník počítá objem dřeva, si to představuju). Žížalkám jsem samozřejmě kompostér připravila na nastěhování. Ne, není potřeba jim kupovat malé židličky a sešívat malé polštářky. Stačilo natrhat dostatečně silnou vrstvu papíru a ten řádně navlhčit.

 

Žížaly jsem trošku nakrmila - hrstí krájených zbytků (listy a slupka kedlubny, trochu slupky cukety, trochu papriky). A ráno jsme tedy koukali…..žížaly byly rozlezlý tak do cca 2 metrů od kompostéru, asi 10 velkých, ty jsme vrátili a asi stejný počet malinkých, ty byly chudinky úplně seschlý. To samé se opakovalo odpoledne (sobota), ale bylo jich už jen pár. V neděli ráno došla manželovi trpělivost a vyrobil zátaras v podobě široké prádlové gumy sešité dokola. A bylo po exodu. Poslední fotka je z 3. listopadu, to je šestý den a myslím, že to vypadalo zdárně.

Po dalších dvou dnech se na kompostáriu vyrojili chvostoskoci, ale brzy pochopili, kam patří, čili dovnitř. 10. listopadu jsem žížaly přikrmila a přidala kousky papíru, kvůli snížení vlhkosti. Ta mi přišla docela vysoká, srážela se na víku, ale nebylo jí tolik, aby tekla ven. Nicméně asi vlhko bylo dost vysoké, protože třináctého jsem zkusila stočit žížalí čaj a zdařilo se, což mě tedy překvapilo, podle referencí se tvoří až později. Na poslední fotce je stav z 20. listopadu, kdy mi přišlo, že zelenina už nenahnívala tak rychle, jako první týden a vlhkost byla podle mého také dost vysoká.

Pár dnů na to jsme kompostér hodně opatrně zkontrolovali a vypadalo to, že žížaly jsou asi někde pohromadě zalezlé. Protože se během pár dnů poté na povrchu vůbec nic nedělo, provedla jsem tedy důkladnější průzkum a bohužel jsem zjistila, že  žížaly nikde.
První pokus dopadl nezdarem, i když nezdrarem…. Každy nepovedený pokus by Vám měl ukázat co nedělat, co udělat nebo co udělat jinak. V tomhle případě bohužel netušíme, co to hromadné vymírání způsobilo, takže pokud by laskavého čtenáře něco napadlo, či měl nějaké doporučení, piště na FB či do mailu. Možná jim neprospěl transport, možná přílišná vlhkost? Teplo měly, myslím, vyhovující, topení, které je na fotkách vidět, bylo vypnuté a teplota byla v okolí kompostária cca 21-22 ‘C.
V každém případě se nevzdávám a druhý pokus započne co nejdříve!